V moderních autech lze najít lecjaké vychytávky, ale jednou z těch nejužitečnějších je asistence dálkových světel. Má zabraňovat tomu, aby řidič oslňoval ostatní vozy v protisměru i ve směru jízdy, ale aby zároveň stále viděl dobře na cestu.
Moderní automatické světelné systémy automobilů: jak vlastně fungují?
O vývoj takového systému se výrobci pokoušeli už delší dobu, ale až v poslední době se setkáváme s řešeními, která jsou skutečně funkční a dělají skoro přesně to, co bychom od nich očekávali. Zatím je to výsada spíše dražších vozů a je nutné podotknout, že za dobrá světla si také výrobce nechá patřičně zaplatit.
Laserová světla
Tím nejmodernějším, co můžeme v dnešních autech najít, jsou laserové světlomety. Proslavilo je především BMW, které u těch svých udává až neskutečný dosvit 600 metrů. Prvního nasazení se laserová světla dočkala ve voze BMW i8. Laser sekunduje standardním LEDkám, funguje vlastně při sepnutí dálkových světel společně s nimi. Světelný paprsek je emitován několika laserovými diodami a má modrou barvu. Tok světelných proudů je prostřednictvím soustavy zrcadel spojen v jeden a jelikož modré světlo by bylo dobré spíše na diskotéku, nechá se ještě projít přes fosforový konvertor. Ten jeho barvu změní na bílou s teplotou 5500 kelvinů. To už je pro lidské oko přirozené skoro jako denní světlo.
Přední výhodou laserových světel je obrovský dosah, který se opravdu pohybuje kolem avizované hodnoty 600 metrů. Pro srovnání - běžná LED světla dosvítí na zhruba 200 až 300 metrů. Dalším kladem je jednolitost světelného paprsku, jeho barva je ve všech místech stejná. Oblíbenému rčení "udělá z noci den" je tak zatím tento druh světel nejblíže. Pro vývojáře je rovněž obrovským plusem kompaktnost tohoto řešení. Modul samotný není nijak velký, ušetří se teda jak místo, tak hmotnost. No a i přes velký světelný výkon je laser i poměrně energeticky nenáročný.
Faktorem který významně ovlivňuj bezpečnost při jízdě potmě, je možnost řídící jednotky směrovat světelné paprsky. Při vyšší rychlosti tak může být kužel světla užší a koncentrovanější, kdežto například v lese se při pomalejší jízdě rozptýlí více do stran. Ve spojení s jednou nebo více kamerami pak systém umí rozpoznat, co se před vozem děje. V případě automobilu pak zvládne ve světelném kuželu příslušný prostor odstínit a přemisťovat tento stín spolu s jedním nebo i více vozy, které se po vozovce pohybují. Nehrozí tak oslnění ostatních řidičů, ale prostor kolem je stále dobře osvětlený. Zjistí-li umělá inteligence, že po kraji vozovky kráčí chodec, osvítí ho naopak více, aby o něm řidič včas věděl.
LED světlomety
U dostupnějších (zatím) vozů se povětšinou lze setkat s LED světly. Jak už název napovídá, světlo zde vytváří diody. Za příklad nám poslouží třeba nová Octavia a koncernová technologie s názvem LED Matrix. Opět to je hlavně o technologii dálkových světel.
Zdroj paprsku není jeden, ale tvoří ho hned 12 diod. Ty se při zapnutí dálkových světel rozsvítí a jejich paprsek pokryje potřebný prostor. V podstatě se dá říci, že každá z diod ho pokrývá kousek a jednotlivé segmenty je tedy možné nezávisle na sobě vypínat a zapínat. Samozřejmě, za ideálních okolností fungují všechny najednou a celý prostor před vozem je tak osvětlen.
Světla jsou propojena s kamerou, ta bývá nejčastěji v modulu zpětného zrcátka a můžete ji za sklem vozu vidět. Neustále sleduje prostor před vozem a zjistí-li, že ve směru nebo v protisměru se pohybuje jiné auto, vypne řídící jednotka příslušný segment diod, aby jeho řidič nebyl oslněn. Toto lze velice dobře pozorovat v situacích, kdy je silnice například lemována stromy nebo svodidlz, na kterých je vidět tvar světelného kužele a jeho chování. Pokud se vůči sobě auta pohybují, mění se i pozice neosvětleného prostoru a to skokově, což je právě důsledek zapínání/vypínání jednotlivých segmentů diod.
Teorie vs. praxe
Takhle napsané to vypadá samozřejmě hezky, ale druhá věc je, jak funguje dané řešení v praxi. Ať už si koupíte vůz s nejmodernějšími laserovými světlomety nebo "jen" LEDkami, je důležité, aby nedocházelo k oslňování protijedoucích řidičů. A tady se často láme chleba. Mezi okamžikem, kdy se v zatáčce vynoří auto v protisměru a tím, kdy se dálková světla ztlumí, je často několik desetin vteřiny, po které je protijedoucí řidič naplno vystaven oslňujícím paprskům. V praxi se to pozná tak, že při zapnutém světelném asistentovi vás čas od času někdo problikne na znamení toho, že mu není příjemné být takto oslepen. Výrobci tedy ještě rozhodně mají co dohánět, jakkoliv už se to dokonalosti blíží.
Zdroj médií: škoda, bmw, electrek, flickr, redakce.
