Proč jet na dovolenou k Baltu? Výhody, ceny a praktické tipy pro rok 2026

Proč zrovna Balt? Protože peněženka i hlava si oddychnou

Hlavní lákadlo zůstává roky stejné, a tím jsou rozumné ceny. Zatímco Chorvatsko po přechodu na euro citelně zdražilo a podle Eurostatu se v posledních letech řadí mezi nejdražší přímořské země regionu, polské pobřeží zůstává znatelně dostupnější.

Cenová hladina Polska je podle dat Eurostatu zhruba o 6 % nižší než v Chorvatsku, a to mluvíme o celé zemi, nikoli jen o letoviscích. Daleko větší rozdíly tu poznáte hlavně na ubytování a v restauracích, kde za stejné peníze dostanete víc než na jihu Evropy.

Nejde ale jen o peníze. Balt nabízí i to, co se v rozpáleném Středomoří shání čím dál hůř, totiž klid a prostor. Pláže na polském i německém pobřeží jsou dlouhé, široké a často méně zaplněné než ty jadranské. Pokud patříte mezi ty, kteří se po týdnu na přecpané pláži vrátí unavenější, než když odjížděli, severní pobřeží vám může sednout víc, než čekáte.

Také čtěte

8 min. čtení

Přehřívání motoru: Co dělat, když teplota stoupá do červeného?

včera J. Mokříš Tipy a rady

Jak je to s teplotami? Lépe, než si Češi pamatují

Mezi českými turisty stále zaznívá názor, že u Baltu je věčně zima a voda ledová. Realita se ale za poslední roky znatelně posunula. Léto tu bývá příjemné a voda se vlivem teplejších sezón ohřívá rychleji než dřív. V hlavní sezóně, tedy v červenci a srpnu, se teplota vody na jižním pobřeží běžně pohybuje kolem 18 až 21 °C, v chráněných zátokách, jako je Pucký záliv, dokonce přesahuje i přes 22 °C. Vzduch se přes den drží většinou kolem 23 až 26 °C.

Nečekejte tu africká vedra, kde sloupec teploměru šplhá přes 35 °C. Právě to je ovšem pro spoustu lidí výhoda, nikoliv nevýhoda. Doporučujeme ale počítat s jedním, totiž s větrem. Ten je u Baltu stálým tématem a dokáže být silný i za slunečného dne, takže větrovka nebo zástěna na pláž rozhodně nezůstanou v kufru ležet ladem.

Snadná dostupnost jako největší trumf

Velkou předností Baltu je, že je blízko. Z Prahy se k polskému pobřeží dostanete autem zhruba za šest až osm hodin, z Ostravska ještě o poznání rychleji. Cestou navíc nemusíte řešit několik různých dálničních známek a systém mýtných bran jako při cestě na jih.

Pokud neradi řídíte dlouhé hodiny, nabízí se i pohodlná vlaková varianta. České dráhy společně s polským dopravcem provozují linku Baltic express na trase Praha, Pardubice, Wroclaw, Gdaňsk, Gdyně. V každém směru jezdí čtyři páry vlaků EuroCity s klimatizací, Wi-Fi, zásuvkami i bistrovozem.

Denní vlak zvládne cestu z Prahy do Gdaňsku zhruba za 8,5 hodiny. Na nočních spojích jezdí celoročně lůžkový vůz a od 26. června do 31. srpna 2026 je navíc posílen i o vůz lehátkový. Cestou se navíc můžete zastavit třeba ve Wroclawi nebo v Poznani, které také stojí za prozkoumání.

Lázeňský poplatek, který doma neznáme

A teď k prvnímu specifiku, na které český řidič není z domova zvyklý. Pokud zamíříte na německé pobřeží Baltu, tedy na ostrovy Rujána (Rügen) či Usedom a do okolních lázeňských měst, počítejte s takzvanou Kurtaxe, tedy lázeňským neboli pobytovým poplatkem. Nejde o žádnou drobnost schovanou v ceně ubytování, ale o samostatný poplatek, který platí prakticky každý návštěvník, jenž v obci nemá trvalé bydliště.

Výše se liší obec od obce a podle sezóny. Pro rok 2026 se na Usedomu pohybuje zhruba mezi 2,40 a 3,90 € za osobu a den, na Rujáně podle obce zhruba od 1,20 do 3,40 € denně (v Binzu se platí celoročně 3,40 €). Pozor na to, že poplatek se často vztahuje i na jednodenní výletníky, kteří si jdou jen zaplavat, a v některých obcích se připlácí i za psa. Výměnou za to dostanete kartu hosta, se kterou bývá v ceně místní doprava a další výhody. Nezaplacení se nevyplácí, kontroloři na plážích nejsou výjimkou a v krajním případě hrozí citelná pokuta.

Také čtěte

1 min. čtení

Polsko a povinná výbava: hasicí přístroj je povinný, lékárnička ne

5. 9. 2026 J. Mokříš Tipy a rady

Vlajky na pláži fungují jinak, než jste zvyklí

Druhé specifikum se týká bezpečnosti a může vás opravdu zmást. Kdo jezdí do Středomoří, má naučeno, že zelená vlajka znamená volno ke koupání. Na polském pobřeží Baltu ale zelená vlajka většinou nevisí. Místo ní platí jednodušší systém, kde bílá vlajka znamená, že koupání je povolené a podmínky jsou v pořádku, zatímco červená vlajka znamená zákaz koupání. Když na stožáru nevisí žádná vlajka nebo není přítomen plavčík, znamená to, že pláž není hlídaná.

Tento detail rozhodně nepodceňujte. Balt totiž skrývá zpětné proudy, které z břehu nejsou vidět a každoročně si vyžádají oběti. Nejrizikovější bývají úseky, kde voda vypadá podezřele klidná a vlny se nelámou o břeh. Doporučujeme koupat se výhradně na hlídaných úsecích a vlajky brát stejně vážně jako semafor na silnici. Ignorování červené vlajky vám kromě ohrožení života může vynést i postih.

Co dělat, když zrovna není počasí na koupání

Balt naštěstí není jen o plážích. V Gdaňsku na vás čeká nádherné historické centrum, v Sopotech si projdete nejdelší dřevěné molo v Evropě a milovníci přírody ocení národní park s písečnými dunami, borovicovými lesy a divokými plážemi u Łeby. Na německé straně lákají křídové útesy Rujány a lázeňská architektura Usedomu. A protože počasí u moře umí být vrtkavé, vyrostla podél pobřeží řada wellness hotelů s vnitřními bazény, takže o koupání nepřijdete, ani když na pláži zrovna vlaje červená.

Dovolená na Baltu tak dnes nabízí mnohem víc než nostalgickou vzpomínku na výlety z dětství. Spojuje rozumné ceny, snadnou dostupnost, klid a slušné služby. Stačí jen počítat s tím, že sever má svá pravidla, a vědět o nich dopředu.