Jak jsme si vedli na prvním letošním 6hodinovém závodě ve Vysokém Mýtě? Přečtěte si o našich radostech a strastech, které se nám přihodili na závodní trati.
Závodní drama ve Vysokém Mýtě: Porucha v polovině závodu! Jaká je pravda o našem letošním debutu?
Články na téma Gumbalkan Grand Prix Vysoké Mýto:
- Gumbalkan 6h Vysoké Mýto: Pozvánka a první přípravy
- Gumbalkan Vysoké mýto: Jak se nám (ne)dařilo na 6h závodě? - právě čtete
Budík nám ráno zvonil brzy. Po rychlé zastávce na kávu a finální kontrole vybavení jsme nasedli do aut a vyrazili z Ostravy směr Vysoké Mýto. Cesta probíhala poměrně hladce, a když jsme dorazili k čerpací stanici, která byla poslední před okruhem v Mýtě, natankovali jsme auto i kanystry na vytrvalostní závod – bohužel to nebylo jako v Mostě, kde jsme mohli tankovat na čerpačce přímo u okruhu.
Už při příjezdu bylo jasné, že tenhle závod bude o něco náročnější. Vysoké Mýto je malý a úzký okruh, což znamenalo, že jsme museli dojet s předstihem. Po příjezdu jsme se pustili do přezouvání – zimní pneumatiky jsme vyměnili za Michelin Pilot Sport 5, které s námi už jedou druhý závod. Počasí nám ale moc nepřálo, od rána pršelo, takže jsme hned postavili stan, abychom nepromokli při čekání na start.
Start a slibný začátek závodu
Po postavení stanu a rozložení potřebného nářadí jsme se zúčastnili ranní rozpravy a technické přejímky, kde jsme se dozvěděli důležité informace o závodu. Po deváté hodině padnul startovní výstřel a my vyrazili vstříc šesti hodinám intenzivního závodu.
První polovina závodu vypadala skvěle. Drželi jsme se na druhé a třetí pozici, přičemž jsme na prvního neztráceli mnoho. Auto fungovalo tak, jak má, pneumatiky i na mokru dokázaly držet skvěle, a i přes drobné kontakty na trati jsme měli poměrně dobré tempo. V taktických zastávkách jsme byli efektivní, střídání jezdců probíhalo hladce a dotahování šroubů kol bylo klíčové. Jenže jak už to bývá, nic nikdy nejde úplně podle plánu…
Technické problémy a propad v pořadí
To, jak byl okruh malý a úzký s velmi malým počtem rovinek, způsobilo, že se nám auto začalo přehřívat. Zjistili jsme, že nám nefungují sahary. Zřejmě nefungovaly už v Mostě, ale tamní dlouhé rovinky pomáhaly motoru udržet teplotu pod kontrolou. Tentokrát jsme ale byli v pasti. Každá minuta potencionálního stání totiž znamenala ztracení kol – o auto jsme ale nechtěli přijít, tak jsme zajeli do depa.
Když jsme se pustili do opravy, zjistili jsme, že hlavní kabel sahary je tak rozdrolený, že nám nezbývalo než improvizovat. Po několika zoufalých pokusech se nám ji nakonec podařilo zapnout, ale ztratili jsme přibližně 20 kol. V tu chvíli bylo jasné, že o vítězství už nebojujeme – teď šlo jen o to si závod aspoň užít – stejně jako v Mostě.
- Přečtěte si také: Gumbalkan začíná: Adrenalinový start a nečekaná závada!
Boj do posledního kola a návrat domů
Závod byl kontaktní, plný soubojů kolo na kolo, přední nárazník na zadní nárazník nebo i dveře na dveře a naše auto schytalo pořádnou dávku ran, škrábanců a odřenin. Naštěstí nic z toho nebylo pro nás fatální a my mohli pokračovat až do šachovnicové vlajky.
Po dojezdu a vyhlášení vítězů jsme sbalili stan, naložili vše potřebné a vyrazili zpět na tříhodinovou cestu domů – po ose. Unavení, ale spokojení. Závodní den to byl skvělý, i když technické problémy nám už podruhé překazily šanci na dobrý výsledek. Snad příště všechno klapne a my konečně ukážeme, co v nás je!
Zdroj info: Autorský text.
Zdroj médií: Nikola Vrabel, Jakub Rodzenak.
Zdroj médií: Nikola Vrabel, Jakub Rodzenak.
