Peugeot 2008 patří k nejprodávanějším modelům francouzské značky a nadmíru dobře se mu daří i u nás. Auto to ale rozhodně není pro každého.
Test: Peugeotu 2008 se v tuzemsku daří, život s ním však není pro každého
Články na téma Peugeot 2008:
- Test: Peugeotu 2008 se v tuzemsku daří, život s ním však není pro každého - právě čtete
- Peugeot 2008 – spotřeba
- Peugeot 2008 – rozměry
- Peugeot 2008 – cena a konfigurace
Peugeoty si na poli automobilek razí svou vlastní cestu. Nabízejí charakteristický, jasně rozlišitelný design, hrají na prémiovou notu a nesnaží se zalíbit všem. Ztělesněním toho je atypicky poskládaná palubní deska, která má své fanoušky i odpůrce. Osobně jsem někde na pomezí, a tak jsem byl zvědavý, jak mi tohle kompaktní francouzské SUV sedne.
Velikostí klame
Peugeot 2008 je takový typický zástupce malých městských crossoverů. Na první pohled ale zrovna moc drobně nepůsobí. Může za to vysoký ponton karoserie a její naducané křivky. Pravdou nicméně je, že ačkoliv je 2008 v nabídce Peugeotu umístěna po boku 208, z vnější i uvnitř působí jako větší auto. Přestože na našich silnicích patří „dvatisíceosmička“ rozhodně k těm hojněji zastoupeným modelům, její vzhled ještě nestihl zevšednět. Před sebou máte variantu po faceliftu, jejímž zaručeným rozpoznávacím znamením je trojice drápů denního svícení, která vychází ze závodního prototypu 9X8. O něco odlišná je i maska chladiče, které se více prolíná se zbytkem karoserie, a mírně se změnil i design světel.
Po usednutí do interiéru mě na první dobrou překvapily sedačky. Na danou třídu jsou velmi dobré a v nejvyšším výbavovém stupni GT dokonce nabízejí i základní masážní funkci. Chválím i dobré boční vedení, ocenil bych možná jen o něco delší sedák s podporou pro stehna. Ani sedačky však na delší cestě nezachrání ne zrovna příjemnou polohu za volantem. A kupodivu to nemá na starosti typický „pežoťácký“ kokpit s drobným volantem – k tomu se ještě dostanu. Větší problém mi dělal nedostatek prostoru pro nohy, konkrétně pro tu levou. Když jsem si sedačku srovnal do správné polohy, měl jsem levou nohu konstantně pokrčenou a v jejím natažení mi bránil podběh. Tady se potvrzuje, že je 2008 zkrátka kompaktní auto a na dlouhé cestování to není ideál.
Také čtěte
Klady i zápory interiéru
Atypický kokpit, ačkoliv už ho v Peugeotech najdeme už řadu let, takže vlastně zas tak atypický není, nestál ani za druhým nedostatkem. Tím je špatný výhled přes A sloupek. Za ten se opravdu leccos schová, a hlavně v městském provozu to není zrovna dvakrát bezpečné. S pochopením se u mne nesetkalo ani krkolomné ovládání tempomatu. Tato nevzhledná plastová věc se skrývá pod volantem, její logika ovládání je jak z jiného světa, a jako bonus na něj z pozice řidiče vůbec nevidíte. Spínání ne zrovna vyladěného adaptivního tempomatu je tak spíše metodou pokus omyl. V nejvyšší výbavě přitom 2008 zvládá i základní autonomní řízení v pruzích. Škoda, že si ho moc neužijete.
Teď zpět ke slonu v místnosti. Jak jsem říkal, atypický kokpit s malým volantem k Peugeotu patří a řečeno už o něm bylo mnoho. Neodpustím si však, nejenom, vlastní zkušenosti. Osobně se pokládám za člověka poměrně přizpůsobivého, řidičskému pracovišti v Peugeotu jsem se ale přizpůsobovat nemusel – zkrátka mi sedl. Ano, některé ovládací prvky moc logiku nemají a vyžadují zvyk, infotainment by zasloužil rychlejší odezvu a ovládání klimatizace dotykem skutečně není ideální. Na druhou stranu infotainment pracuje s šikovnými widgety, pomocí kterých si na obrazovku každý nastaví přesně to, co potřebuje.
Pochvalu zaslouží i zkratky, pomocí kterých lze rychle vypnout (opět nevyladěné) hlídání jízdy v pruhu, nebo zapnout kameru kolem vozu při parkování – tady si ovšem neodpustím poznámku, že by se kamera při nízké rychlosti mohla spouštět automaticky. Co ale ten volant? Trošičku mi připomíná volant k playstationu, díky čemuž jsem si na něj a jeho ovládání okamžitě navykl. Až na problém s nedostatkem prostoru pro levou nohu jsem neměl problém ani s řidičskou pozicí. V průběhu týdne jsem ale auto ukázal některým známým, hned tři z nich se nezávisle na sobě shodli, že jim interiér nesedí, že je to neoslovilo. Zkrátka to není pro každého.
Také čtěte
Dost ale bylo kritiky. Ačkoliv je 2008 zástupcem kompaktních SUV do města, zaslouží pochvalu za nadstandardní dávku vnitřního prostoru. Trochu paradoxně se však nebavím ani tak o předních sedadlech, jako o těch zadních. Na nich je totiž dostatek prostoru pro kolena a nad hlavou i pro dospělého a jediným limitem je boční prostor pro hlavu. Vzhledem k velikosti je kompaktní Peugeot víceméně pouze čtyřmístné auto, ale pro svou posádku dokáže nabídnout slušný prostor. A ve stejném duchu se nese i zavazadlový prostor. Tuzemskému zákazníkovi v něm sice budou chybět praktické háčky a síťky, na objem 434 litrů si však stěžovat nemůže. Chytrá je dvojitá podlaha, kterou jednoduše přenastavíte jednou rukou, méně chytré je zavírání kufru s nepraktickým madlem.
Gumová jízda
Interiéru jsme se už pověnovali dostatečně, tak si pojďme říct, jak Peugeot 2008 v testu jezdil. Sice jsem byl opět sám s tímto názorem, ale atypický tvar volantu mi při jízdě nevadí, naopak mi dobře padne do ruky. V souvislosti s tím mám rád jednu vlastnost novodobých automobilů se lvem ve znaku – převod jejich řízení je poměrně rychlý, a to se kladně promítá v ochotě nadšeně se vrhat do zatáček. Nejinak tomu bylo i u 2008 a motání v městských uličkách byla díky tomu radost. Mimo město už to ale taková sláva nebyla.
Podvozek „dvatisíceosmičky“ je hezky poddajný, laděný spíše do měkka a s ohledem na kategorii auta celkem slušně žehlí rozbité okresní cesty. Vysoký podvozek znamená, že se auto v zatáčkách citelně naklání. Na druhou stranu mě ale 2008 příjemně překvapila v nezpevněném terénu. Tam se nicméně mnoho těchto aut nedostane a budou se držet asfaltu. Na něm se však projeví jedna ze slabin. Řízení ve vyšších, než městských rychlostech nepatří k nejpřesnějším. Podvozek nezvládá nerovnosti v zatáčce a umí nepříjemně plavat. Celé to pak působí trochu gumově. Na rychlejší tempo tohle SUV opravdu není.
Také čtěte
Podmíněný pohon
Na spojení tříválcového benzinového motoru a osmistupňové automatické převodovky u Peugeotu už jsem si zvykl a musím říct, že se mi líbí. Pod kapotou testovaného kusu bylo nejsilnější provedení čistě spalovacího pohonu o výkonu 96 kW (130 koní) a točivém momentu 230 Nm. Na první pohled možná nic moc parametry, ale 2008 je v dnešní době s provozní hmotností 1 280 kilogramů doslova muší váha a na dynamice je to znát. Ostatně stovka pod 10 sekund to potvrzuje. Tedy do doby, než auto naložíte, pak pocítíte menší výkonovou rezervu. Tříválec pod kapotou je nicméně od kabiny velmi slušně izolován a jízdní zážitek je vesměs příjemný.
Při jízdě je příjemná i převodovka. Ta se Aisinu povedla a jen málokdy zaškobrtne. Její reakce jsou většinou rychlé a řazení jednotlivých stupňů, i v manuálním režimu, v lecčems připomíná dvouspojkové převodovky – a to myslím jako pochvalu. Tradičně mě u ní ale mrzí jedna věc. Představte si, že potřebujete jemně popojíždět například z parkovacího místa, nebo dojíždíte na semafor a s nohou na brzdě se jen tak šouráte za dalším autem. Tak přesně tohle převodovka vůbec nezvládá – celý proces se mění v nepříjemné cukání a neustále zastavování a popojíždění. Bohužel to není výsada modelu 2008, ale přímo převodovky.
Když už jsem naťukl pohonnou jednotku, tak si pojďme zhodnotit spotřebu. Peugeot uvádí v kombinaci 5,9 litru na sto kilometrů. Neříkám, že je to nereálné, ale spíše s ní nepočítejte. První testovací trasu s dálnicí a kopcovitým terénem na okreskách jsem absolvoval průměrně za 7,4 litru. Jenže pod sedm jsem se pak nedostal za celý týden. Jezdil jsem krátké trasy ve městě, i střední meziměstské trasy. Zvlášť v druhém případě pro mě byla spotřeba spíše nepříjemným překvapením. Až závěrečný den, kdy jsem auto vracel do cca 130 kilometrů vzdálené prahy se na palubním počítači rozsvítila průměrná spotřeba 5,7 litru. Takže to jde, ale je k tomu potřeba ideálně delší rovinatá trasa bez dálnice. To už je nějak moc podmínek, nezdá se vám?
Také čtěte
Závěr
Před tímto testem jsem věděl, že Peugeot 2008 patří na našem trhu k úspěšným modelům. Je pravda, že kombinace atraktivního vzhledu a kompaktní, ale prostorné karoserie není úplně špatná nabídka. Za společně strávený týden jsem se však setkal s několika negativy, které jsem zkrátka přehlédnout nemohl a často si tak pokládal otázku, co asi za dobrými prodeji stojí. Vždyť testovaná výbava GT stojí v našem případě 615 000 korun, což není zrovna lidová cena. A to se bavíme o částce po započtení akčního zvýhodnění 90 000 korun. Testovaný Peugeot 2008 není ani zdaleka špatné auto, v průběhu testu se ale několikrát opakovalo spojení „jen není pro každého“. Dost možná je právě toto jeho trumf.
Zdroj info: Autorský text, Peugeot.
Zdroj médií: Radim Krejčík.
Zdroj médií: Radim Krejčík.
+
- vnitřní prostor
- komfortní podvozek
- widgety v infotainmentu
−
- cukání převodovky
- cena
- výhled přes A sloupek
Fotogalerie (37 fotek)
