Podíl biosložky v palivech stále je, ačkoliv to už není potřeba

V rámci určité apolitičnosti nebudeme moc rozpitvávat, jak to tehdy s tím uzákoněním podílu biosložky v naftě a benzínu bylo, kdo na tom měl zájem a kdo na tom vydělal. To přenecháme politickým komentátorům. Nicméně původ zákona musíme hledat v EU, která roku 2003 stanovila pro členské země povinnost zajistit, aby biopaliva tvořila v roce 2010 alespoň 5,75% podílu na trhu s palivy v dané zemi. Ve výsledku je tedy jedno, jestli 57,5 ml z každého litru benzínu nebo nafty bude mít biologický původ, nebo budeme prodávat 94,25 % paliv čistých a 5,75 % bude plně bio, jako je třeba tzv. bionafta.

Podíl biosložky v naftě a benzínu – cíle této snahy

Hlavním a zásadním cílem, proč byla biopaliva protlačena, je snížení emisí CO². Nemohli jsme se mýlit víc! Ano, při spalování bionafty skutečně nevzniká tolik emisí, jako při spalování nafty klasické, jenže konstatovat, že jsme tím něčemu pomohli, je velmi krátkozraké. Plodiny (nejčastěji řepku) musíte totiž někde pěstovat. Dochází tak buď k tomu, že jsou káceny lesy, aby uvolnily místo pro řepku, nebo řepka zabere místo plodinám sloužícím k výrobě potravin. Ty se tak neprodukují lokálně, ale musejí se dovážet z větších dálek, nezřídka přes několik zemí. A dovoz potravin generuje co? Ano, generuje CO². Stejně tak produkuje CO² pěstování podle Ministerstva životního prostředí 5,3 x více emisí než při výrobě nafty. Takže tento cíl se splnit bohužel nepodařilo, právě naopak. Studie z roku 2021 naopak zjistila, že kvůli biopalivům zmizely z povrchu zemského lesy a pralesy o rozloze Nizozemska (to má 41 526 km²).

Také čtěte

3 min. čtení

Test letních pneu 225/45 R17 AZ 2024

5. 5. 2024 Jiří Lacina Tipy a rady

Další snahou bylo navýšení počtu pracovních míst. Bohužel se nám nepodařilo dohledat, jakým mechanismem k tomu mělo dojít, ale už myšlenka samotná je trochu zvláštní. Kapitalismus je založen z velké části na zvyšování efektivity, což je opak umělého zvedání zaměstnanosti pomocí paragrafů (ať už primárně, nebo jako sekundární důsledek nějakého zákona). Nicméně ani tento bohulibý závazek se nepodařilo naplnit. Po zavedení biosložky počet pracovníků v zemědělství nestoupl, ale klesl. Opět tedy došlo k opaku toho, co bylo evropským občanům slibováno.

Zrušení povinné biosložky v palivech

Od 1. června 2022 došlo ke zrušení povinnosti přimíchávat biosložku, takže spousta řidičů doufala, že paliva zlevní a biosložka nebude dělat problémy (o těch níže). K tomu nedošlo a zatím ani nedojde. Výrobci paliv mají totiž povinnost snižovat emise oxidu uhličitého z prodaných paliv. Což je zase jiný nesmyslný zákon, nicméně protože EU považuje biosložku za ekologickou, papírově ke snižování skutečně dochází, ačkoliv reálně to emise CO² prokazatelně zvyšuje. Z biosložky tedy producenti paliv ustoupit nemohou, mají nastavenou výrobu, dodavatelské řetězce a celé je to zoptimalizované do té míry, že je to pro ně pořád nejvýhodnější způsob, jak emise na oko snížit.

Ničí obsah biosložky v naftě a benzínu motory?

Zásadní a zcela oprávněnou otázkou, kterou si pokládají řidiči je, jestli má biosložka v palivu vliv na životnost motorů. Odpovědí je, že pravděpodobně ne měřitelnou, nicméně negativní efekty tu jsou. Problém totiž je hlavně se skladováním. Biosložka degraduje a když necháte benzín v nádrži třeba půl roku, stane se zní lepivá hmota, která velmi ochotně zalepí vstřikovače. U nafty je účinek podobný a degradující biosložka poškozuje gumová těsnění a ucpává palivový filtr, stejně jako vstřiky. Zkrátka a stručně – biopaliva nám byl čert dlužen!