PRÁCE 🧰

Test: Volvo V90 T8 Recharge

13. 10. 2022 10 min. čtení diskuze (0) Testy Volvo

Volvo se trochu vžilo jako značka aut pro spíše usedlejší typy. Zajištěný muž po padesátce, který nemá potřebu si na silnici nic dokazovat a ocení spíš prostorný a lehce strohý interiér, bytelnou stavbu a pocit bezpečí. Volvo V90 T8 Recharge tohle tak trochu bourá, protože zásadní částí zážitku z jízdy je i velmi solidní dynamika.

Volvo V90 T8 Recharge

Severská značka pomalu, ale velmi jistě přechází na elektromobilitu. V této disciplíně excelovala modelem XC40 Recharge, který ve mně zanechal výrazně pozitivní dojmy. Testovaná V90 je v elektrifikaci na půli cesty, protože si s sebou vozí jak spalovací motor, tak i docela velkou trakční baterii, na jejíž energii umí překonat i solidní vzdálenosti. A kombinace obou těchto pohonů samozřejmě znamená i výborné zrychlení. Než se vrhneme na samotný test, dovolím si ještě malinkou vsuvku.

Obhajoba plug-inů

Plug-in hybridní vozy upadají u velké části motoristické veřejnosti v nemilost, ačkoliv netuším popravdě proč. Ano, jednu teorii mám – většinou je nejvíc kritizují ti, kteří neměli možnost si to vyzkoušet. Argumenty stran nižší spolehlivosti se ukázaly jako liché, jsem částečně ochoten přistoupit na to, že jsou ta auta o něco těžší, což zhoršuje jízdní vlastnosti. Jasně, vyšší hmotnost je vždy nevýhoda, na druhou stranu, když umístíte baterie chytře a co nejníž, pak tento mínus marginalizujete, protože máte sice těžší vůz, jenže s velmi nízkým těžištěm.

A teď k výhodám! Moderní emisně velmi čisté přímovstřikové motory s sebou nesou jednu bolest – na krátkých trasách mají tendence k vytváření karbonových úsad a ředění oleje palivem. Jak eliminovat tento nešvar? Buď si můžete koupit jedno z asi tří posledních aut na trhu, která nemají přímovstřikový motor, nebo to lze vyřešit elegantněji. Prostě ty krátké jízdy zvládnete s plug-inem na baterku, bez zapojení spalováku. No a na chatu, k moři nebo na jakoukoliv delší trasu tu máte spalovák, který navíc nebude moc hladový, protože mu kryje záda akumulátor. Ten i když už nemá dostatek energie pro čistě elektrickou jízdu, zvládá podporovat alespoň s rozjezdy a tím srazí spotřebu. Když jsem si tedy obhájil (doufám) své sympatie k řešení spojujícímu dva světy, mohu se pustit do řádků recenze, začít kritizovat, chválit a hodnotit. Předem upozorňuji, že na srdci toho mám opravdu hodně, takže text bude asi malinko delší.

Design, interiér, infotainment

Nejsem úplně typ člověka postiženého estetickým citem, ale mám velmi vytříbený smysl pro detekci pouťovin. Moderní světelné proužky hrající všemi barvami, zbytečné ozdobné lišty, pozlátka a další zbytečnosti mi způsobují lehkou nevolnost. Rád si v autě užiju kvalitní aparaturu, nemám nic proti displejům tam, kde dávají smysl, ale bytostně nesnáším, když je kolem mě moc barviček a cingrlátek. Rázem je můj řidičský zen ten tam a mám nutkání se ohlížet do zpětného zrcátka, jestli za sebou netáhnu na kouli kolotoč s labutěmi. Volvo naštěstí své zákazníky neobohacuje o tyto zážitky, takže můj playlist na cesty s V90kou se obešel bez hitů Michala Davida.

Volvo V90 T8 Recharge

Co se týče vzhledu exteriéru, tak tady jsem byl jednoznačně v menšině, někdy dokonce až ve sporu se svým okolím. Jasně, výrazná zadní světla, kladivo v těch předních, parádní kola... jako jo, to všechno je fajn, ale že bych z toho byl nějak unešenej, to se říct úplně nedá. Na mě vůz působí díky protáhlé siluetě a dlouhé přední kapotě spíš majestátně. Na první dobrou nicméně asi každý pozná, s jakou značkou má tu čest. To je asi tak všechno, víc dojmů skutečně nemám.

Volvo V90 T8 Recharge

Uvnitř je těch emocí o něco víc. Tou první byl v mém případě komfort. Sednul jsem do prostorné sedačky, nastavil si hezky bederní opěrku a hlavně jsem si zvedl a vysunul podporu pod stehny a ani i se 198 centimetry jsem neměl pocit, že by při návrhu s mojí výškovou kategorií nepočítalo. Středový tunel je sice docela výrazný, ale nikoliv způsobem, který by nekomfortně omezoval prostor pro nohy řidiče nebo spolujezdce. I díky tomu se pozice za volantem hledá velmi snadno a je velmi uvolněná, skoro až ležérní.

Volvo V90 T8 Recharge

Displeje a klimatizace bez točítek

Uprostřed je na výšku orientovaný displej se skvělým systémem. Volvo se s tím moc nepáralo, vsadilo na modifikovaný Android, což s sebou nese především výhody a pozitiva natolik velká, že je budu pitvat v samostatném článku. Pro potřeby recenze vozu to napíšu velmi stručně – aktuálně považuji zrovna tento systém za nejlepší napříč celým trhem.

Volvo V90 T8 Recharge

Před řidičem je kaplička s dalším displejem, který funkcemi úplně neoplývá v tom smyslu, že není možné si nějak detailně nakonfigurovat, co bude kde zobrazovat. Ničemu to nevadí, orientuje se na to nejdůležitější a ukazuje poslušně mapu a údaje o jízdě. Nejsem proti, ale hračičkům tu možná bude právě ta konfigurovatelnost chybět.

K čemu bych nicméně výtku měl, je ovládání klimošky. Teplotu nenaladíte pomocí k tomu určeného samostatného panelu, ale budete muset mudlat po displeji. A to je dle mého názoru jednak zdlouhavé a jednak v tom vidím i ústupek bezpečnosti. Jakmile je řidič nucen spustit oči ze silnice, není to krok tím správným směrem. Bohužel, je to ale trend a nepochybně do něj promlouvají i výrobní náklady.

Méně závažný prohřešek je zastoupení lesklých ploch v interiéru. Píšu o tom snad v každém testu auta – nejlepší materiál je ten, který vypadá dobře i když není zrovna vyleštěný. A jakkoliv mají seveřané ty černé lesklé plasty docela odolné, tak prostě po týdnu už to úplně hyper super nepůsobí, protože je na tom vidět každé smítko prachu.

Volvo V90 T8 Recharge

Až na tyto dva nešvary nemohu mít výtek. Slícování je perfektní, stejně tak všechny povrchy, se kterými posádka přichází do styku. Třešničku tomu nasazuje audiosystém Harman/Kardon, který velmi dobře podává hudbu v jakékoliv podobě.

Volvo V90 T8 Recharge

Komfort mají i cestující v druhé řadě, kteří s ohledem na hodnotu rozvoru náprav (2941 mm) prostoru dostatek. Pro kolena i nad hlavou je dostatečná rezerva, takže ani cesty ve čtyřech nejsou problém. Choutky k jízdám na delší štreky podpoří i kufr s objemem 551 litrů. Jestli vám to na tak velký kombík připadá málo, tak ano, hodnotu snížila zástavba elektromotoru a elektroniky, která je pod podlahou. Velmi spokojený jsem byl dvojitým dnem a systémem umožňujícím bezpečné převážení laptopu, ale i lahve alkoholického nápoje. Navíc tahle vychytávka skvěle rozdělí prostor na dvě poloviny, takže tašky pak v kufru nelítají jak nudle v bandě. Trakční akumulátor nicméně konstruktéři Volva docela zajímavě vměstnali do středu auta, což je poznat na centrálním tunelu, který má sice loketní opěrku, ale pod ní nečekejte žádný extra prostor, spíš jen plochu pro položení telefonu a nepříliš nadité šrajtofle.

Volvo V90 T8 Recharge

Jízda, spotřeba, jak to celé funguje

Jak už jsem uvedl, jedná se o plug-in hybrid. Základem je čtyřválcový dvoulitr spalující benzín a přeplňovaný turbodmychadlem. Jeho výkon je 228 kW a krouticí moment dosahuje 400 Nm což už samy o sobě jsou velmi slibné hodnoty. Pomáhá mu startér-generátor, který sám o sobě zvládá 52 kW a 160 Nm. Zadní nápravu pak pohání elektromotor o výkonu 107 kW a točivém momentu 309 Nm.

Jestli vám z toho všeho jde tak trochu hlava kolem, tak se omezím na celkový výkon hnacího řetězce, což je 335 kW a 709 Nm. Do akumulátoru se uloží maximálně 18,8 kWh energie, nádrž je 60litrová.

Volvo V90 T8 Recharge

Celé to funguje skvěle a přirozeně. Řidič si může vybrat, kdy pojede na baterii (kterou systém preferuje), kdy si její energii pošetří a může ji dokonce za jízdy nechat dobíjet spalovákem, což je sice neefektivní, ale jde to. Výrazně do řízení toku energií promlouvá systém infotainmentu, který pokud zadáte do mapy cíl své cesty, umí spočítat, kdy se mu vyplatí přepnout na elektřinu a kdy naopak upřednostnit spalovák. Na krátké vzdálenosti samozřejmě volí vždy energii z baterie a elektromotory skutečně zvládají i svižnější tempo samy.

Nečekaná akcelerace

Jakmile se připojí dvoulitr, dostane jízda grády a vůz nemá problém ztrestat ve zrychlení skutečně kdeco. Největší prča je, že tahle lokomotiva skutečně velmi dobře akceleruje opravdu kdykoliv. Elektromotor reaguje ihned a jakmile si osmistupňový automat podřadí, dostane jízda ten správný švunk. K automatu bych měl malou výhradu – netuším proč, ale pokaždé, když jsem doslova zarazil plyn do podlahy, podřadil si jednou, pak systém asi zjistil, že to nestačí a podřadil znovu. Je možné, že toto konání má nějaký smysl, mně nicméně účel uniká. I tak ale vůz zrychluje skutečně s razancí, naměřil jsem 5,2 sekundy z nuly na sto za ne zcela ideálních podmínek, takže nemám problém věřit údaji výrobce, který je o čtyři desetinky optimističtější.

Volvo V90 T8 Recharge

Měl bych námět ještě na jeden zlepšovák, protože se mi dvakrát stalo, že se spalovák za studena, hned po prvním startu, který přišel po několika desítkách kilometrů jízdy na baterii, hodně vytočil. Ano, moderní materiály a řídké oleje (zde výrobce předepisuje 0W-20) studené vytáčení do značné míry kompenzují, ale když už systém ví, kam jedu, mohl by třeba před nájezdem na dálnici, kde asi tuší, že budu hodně zrychlovat, zapnout zážehový agregát trochu dopředu, ať se mazivo trochu ohřeje. Případně klidně ať se to děje po startu nebo ať je na to někde nějaké tlačítko… je mi to jedno, ale vytáčet studený motor mě doslova bolí.

Jestli si ale děláte naděje na nějaké sportovní poježdění, tak vás zklamu. Ano, Volvo V90 T8 AWD Recharge je sice velmi rychlé, ale jen v přímce. Do zatáček je nutné se s ohledem na hmotnost (dvě tuny) a naladění odpružení vrhat trochu promyšleněji, než stylem „nějak to tam pošlu a uvidíme“. On totiž podvozek je krásně komfortní, měkký a posádku docela hýčká. Jenže dlouhý zadní převis má velkou setrvačnost, což mi připomíná jednu zatáčku, kde mě právě moje mladická nerozvážnost a ambice projet ji co nejrychleji trochu vytrestaly, zadek ztratil trakci a musela zasahovat stabilizace. Nic se vlastně nestalo, ale bylo to pro mě ponaučení, že příště je třeba rychlost upravit, než začnu točit volantem a ne brzdit až do apexu.

Volvo V90 T8 Recharge

Dálnice je jeho doménou

Asi se většina čtenářů dovtípí, že testovaný vůz bude vynikat především na dálnici. Ano, je to tak, tam skutečně může naplno ukázat přebytek výkonu a nemá problém si to trvale svištět stošedesátkou. Řidiči sice bude připadat, že jede asi tak stovkou, protože volva obecně docela dobře umí rychlost maskovat. I již zmíněný podvozek tam předvádí jenom decentní pohupování, když filtruje v kalupu drobnější nerovnosti.

Spotřeba a nabíjení

Stran spotřeby je to velmi složité. Vše se samozřejmě odvíjí od toho, jak daleko pojedete. Energie z trakční baterie vydrží na okreskách 70-80 kilometrů, pak funguje auto jako klasický hybrid. I za takového stavu, ale není problém udržet apetit motoru pod šesti litry na sto, když jsem se moc nehlídal, tak jsem se dostal na 6,2 litrů. Na dálnici samozřejmě spotřeba dál roste, ale víc jak 7,3 jsem tam neměl nikdy a to jsem se s tím opravdu moc nemazal.

Nabíjení je možné prostřednictvím Mennekes konektoru a to výkonem maximálně 3,6 kW, což je maximum co dostanete z klasické zásuvky na 230 V. Jednoduchým výpočtem (18,8 : 3,6) se dobereme k době nabíjení 5,2 hodiny, pokud jste majiteli staršího domu s horší elektroinstalací, případně máte slabší jistič, musíte počítat, že se tento čas zvýší. Je to spíše na nabíjení přes noc. Na druhou stranu od plug-inu, který má po ránech rozvážet děti do škol, školek, objezdit nákupy, úřady a odpoledne zase všechnu omladinu posbírat po městě a posvážet domů, nic víc neočekávám.

Závěr

Zbývá zodpovědět konečnou a tu nejdůležitější otázku. Odpovědí tentokrát nebude 42, ale mám rozlousknout, jestli má smysl investovat do Volva V90 Recharge. Cenovka se totiž přehoupla přes 2,2 milionu korun, což věru není málo. Na druhé misce vah je ale fakt, že se jedná o skutečně univerzální kombík, který zastane vícero úloh, a to absolutně bez zaváhání. Přes týden může dělat obligátní taxík, o víkendu odveze celou rodinu v absolutním komfortu a velmi svižně na lyžovačku do Alp. Pokud bych si tedy měl v podobné cenové kategorii vybrat auto já, asi bych moc neváhal a klidně do toho šel. A jestli se bojíte, že v kombíku se švédskými kořeny budete za páprdu, tak zbytečně. On všechny posměváčky přejde úsměv ve chvíli, kdy sešlápnete pravý pedál.

Zdroj info: Autorský text.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.

+

  • Dynamika
  • Spotřeba
  • Komfort
  • Infotainment

  • Ovládání klimatizace přes displej
  • Lesklé plochy v interiéru

Podobné články