Model Citigo se sice přestal vyrábět v roce 2020, ale stále se vyskytuje hojně v bazarových nabídkách. Do našeho testu se dostává tříletá ojetina, která nemá najeto ani 70 tisíc kilometrů. Komu se po ní vyplatí sáhnout a opravdu auto stojí za to?
Test ojetiny Škoda Citigo - Miniauto, které za to stojí
První Citigo bylo vyrobeno před 10 lety, za tu dobu se dočkalo faceliftu i elektrické verze. Mezi prvními kusy byla pouze třídveřová provedení, až časem přibyly pětidveřové verze. A ve své největší slávě auto patřilo do koncernové rodiny hned vedle modelů jako Volkswagen Up! nebo SEAT Mia. Všechny modely se standardně vyráběly na platformě PQ12 - určené pro miniauta.
Co bylo důvodem pro konec výroby, je asi tak trochu všem jasné. Byly to emise. Ty podepsaly konec legendárnímu miniautíčku. Nicméně, sice si nové už objednat nejde, ale v bazarech jich naleznete poměrně hezké množství. Jen je potřeba si dávat pozor po jakém voze sáhnete, protože tato auta svou velikostí vyhovovala rozvozovým službám a restauracím. Z toho lze vyčíst, že řidiči často auta trápili, než aby s nimi solidně jezdili. Na co si dát přesněji pozor, si povíme, již tradičně, na konci článku.
Na první pohled malá krabička
Je to malé. Je to konzervativní. Faceliftovaná verze Citigo není žádným velkým překvapením. Jistě jste už takových aut pár na silnicích potkali. Jediné, co jistě každého občas ještě udiví, je právě jeho velikost. Auto jsem měla půjčené v době největších vichrů, kdy se nedoporučovalo ani vylézat z domu. Musím se přiznat, že pro tento nečas auto nebylo úplně stvořeno. Při převozu jsem měla strach o sebe, i o auto. Stačilo, aby víc fouklo a možná bych se ocitla na jiné - snad na té správné - světové straně. To je daň za nízkou hmotnost vozidla, která je pod jednu tunu. Jakmile ale tento mordor ustal, nebála bych se s autem jezdit celoročně.
Zpět k vizuální stránce. Výrazným prvkem mohou působit na první pohled diodové proužky denního svícení v hlavních světlometech. Jinak na autě není nic extravagantního, co by vyloženě přitahovalo oči. Zvolíte-li správnou barvu karoserie, zapadnete do provozu velmi rychle. Celkově je vzhled ucelený, bez výrazných prolisů. Zachovává si jednoduchou karoserii a styl. Zajímavě ale působí přenesení z venku barevného plechu dovnitř auta - přesněji do výplně dveří. Barevnost tak hezky oživuje jinak ponurný a jednoduchý interiér.
Také čtěte
Zavazadlový prostor je taky asi kouzelný, neb jeho hodnota činí 251 litrů - vážně byste to na první dobrou neřekli! Ačkoli se zdá, jakoby se do auta vešel jen jeden a půl člověka, opak je pravdou. Navíc svou délkou, která činí necelé 3,5 metrů, může zaujmout ženy, které to - jak víte - nemají s parkováním tak lehké. S tímhle vajíčkem zaparkujete ale vždy a všude bez problémů.
Interiér je v duchu konzervativních jedinců
Abych se přiznala, první seznámení bylo pro mě trošku rozpačité. Při prvních sekundách jsem si v hlavě přepočítávala, jestli se budu vůbec schopna za volant takto malého vozu vtěsnat. Přeci jen dlouhé nohy, dlouhé ruce, to samo o sobě nevěstí nic konfekčního. Ale světe div se! Citigo je tak trochu jako Hermionina kabelka, vejde se do ní víc, než to na první pohled vypadá.
Po upravení sedačky už bylo vše, jak má být. Ty přední jsou mimochodem u tohoto auta ve velmi dobrém stavu, žádné poškození čalounění se nekoná - na to si dejte pozor u šest a více let starších vozů. Takové poškození u tříletého vozu, by bylo na pováženou. Sedadlo je poměrně robustní a dobře se v něm sedí. Výtku mám trochu k nemožnosti dokonalého nastavení volantu - dá se totiž s ním manipulovat pouze nahoru nebo dolu, nikoli k sobě a od sebe. To je tedy nutné při výběru zohlednit.
Překvapující je vzdušnost prostoru kolem mě. I když v autě sedíme ve dvou, tak si nelezeme zbytečně do své komfortní zóny a to u takto malých vozů opravdu cením. Palubní deska je více méně strohá a potěšit tak může konzervativní jedince. Nenachází se zde žádný dotekový displej. K ovládání slouží jen čudlíky, případně otočná kolečka patřící k miniaturnímu autorádiu. Kdo by se při cestách cítil nesvůj a potřeboval k životu navigaci, pak to lze velmi elegantně vyřešit. Stačí mít chytrý telefon a koupit externí držák. Ten umístíte na palubní desku a připevníte telefon - pak už lze používat třeba aplikaci Waze bez omezení a porušování zákonů. Snadné a levné řešení je na světě.
Volant není multifunkční, ale to ničemu nevadí. Výbava Ambiente nabízí nejnutnější prvky. Místy je znát, za jakým účelem byl vůz stvořen. Více než na estetiku se tu dbá na praktičnost využití bez příkras. Tedy žádné lakované dekory nebo měkčené plasty. Aby mohla být cena co nejnižší, muselo se dost na některých věcech a místech šetřit, případně je úplně odstranit. Nicméně svérázný tvrdý plast je alespoň dobře slícovaný a nevrže.
Trochu úsměvně na mě působí upravování zpětných zrcátek, což se děje pomocí manuální malé páčky nacházející se naproti těchto zrcátek. To hned člověka usadí do křesla, a připomene, že toto auto je jiná liga. Ve faceliftované verzi už máme tlačítka pro stahování předních oken u řidiče - v minulosti tomu tak nebylo, pokud chtěl řidič stáhnout spolujezdcovo okno, mohl tak učinit pouze na jeho straně. Vzadu nečekejte kliky na manipulaci s okny, která fungují na principu vyklopení - nikdy je neotevřete tedy celá.
Co se týká ještě zadního prostoru, tak jsem rovněž byla překvapena místem. Se svou výškou 182 centimetrů se posadím v klidu sama za sebe, aniž bych musela mít přehozené nohy přes ramena. Nad hlavou mám dobré dva centimetry, avšak před koleny je už prostor těsnější. Když se ale narovnám, středně dlouhou cestu bych zvládla, tu do Chorvatska už ne. Pokud ale hledáte jen auto na rozvážení potomků - malých i velkých - pak uvítáte zabudovaný ISOFIX do zadních sedaček.
Motor, jízda a závěr
Model Škoda Citigo se ve spalovací verzi vyráběl pouze ve dvou výkonnostních stupních. Mnou testované auto disponuje slabším výkonem 44 kW. Motor je výhradně tříválcová atmosféra bez přímého vstřikování o objemu 1.0 MPI. Řadí se manuálně a to na pět stupňů. Krouťák je mimo jiné 95 Nm při 3000 otáčkách za minutu. Inu nic velkolepého, avšak do města ideál. Ostatně do jeho útrob bylo auto stvořeno.
Je praktické a všude se vejde. Tak by se dalo citigo jednoduše popsat. Kdo chce jezdit dálky, měl by se spíše sáhnout po silnějším výkonu. Avšak pozor, testovaný vůz byl primárně využíván právě na delší vzdálenosti. Dalo by se tedy konstatovat, že pokud vám nevadí, že nebudete okupovat levý jízdní pruh na dálnici, pak to zvládnete i s tímto výkonem. Při vyšší rychlosti, zhruba nad 100 km/h, ale je nutné počítat už s horším odhlučněním - úspora nákladů na výrobu si zde vybírá svou daň. Ve městě je ale vše v pořádku. Propočítat byste si ale měli zatáčky, při nesprávně zvolené nájezdové rychlosti, začne být vůz na silnici trochu nestabilní.
Rozjezdy jsou plynulé a neexistuje možnost, aby vám auto chcíplo. Spojka zabírá hned na začátku. Pokud se k autu budete dobře chovat, vydrží vám věky. Jízda s ním je jinak pohodová. Líbila se mi svižnost ve spletitých pražských uličkách a především ono parkování - to lze vždy a všude bez větších problémů. Kdejaké SUV by mohlo závidět, protože v tomto ohledu Citigo vyhrává na plné čáře.
Také čtěte
Jediné, co bude možná trochu otravné ve městě, je jízda po kočičích hlavách. Protože tady nezbylo už moc prostoru pro čarování. Podvozek je tužší a otřesy se přenáší do kabiny. Pokud budete chtít minimalizovat škody na kostech, doporučuji snížit rychlost a nebo se trase prostě vyhnout. Daň za velikost jsou rovněž přejezdy různých výmolů - tedy nikdy to nebude jako v bavlnce. Na druhou stranu, co byste čekali od prvoplánově levného automobilu?
Co jistě také všichni řidiči ocení, je spotřeba. Kdo jezdí ekonomicky, nemá problém stáhnout apetit k 3,5 litrů na sto. Většinu času lze také brázdit ulice na rychlostní stupeň pět. Nízké spotřebě nahrává do karet nízká hmotnost a dobrá aerodynamika při nižší rychlosti. Solidní provozní náklady jsou na světě. Když ale opustíte město, počítejte s vyšším číslem a to zhruba 5 litrů na sto.
Když se to tak sečte, je Citigo vlastně prima auto pro nenáročné řidiče. Jeho velké plus jsou nízké provozní náklady, jednoduchá technika a konzervativní výbava, levné opravy (nepočítám-li onu výměnu spojky) a především super nízká spotřeba. Když budete mít štěstí, lze auto pořídit za slušnou cenu. S tou to teď bude ale trochu těžký, jednak kvůli tomu, že se auto už nevyrábí a jednak kvůli pandemické situaci, kdy lidé přesedlali z MHD do levných malých vozů. Akce vyvolala reakci a tou je zdražení těchto minivozítek. Běžně tak můžete nyní narazit na kusy, které se pohybují kolem 200 tisíc korun.
Je to ale stále dobrá investice. Auto je určené pro ty, kteří chtějí jezdit, potřebují k tomu prakticky jen volant a čtyři kola bez zbytečných příkras nebo vymožeností dnešní moderní doby. Všechny výše zmíněné výhody jsou jistě velkým lákadlem. Navíc pokud jste sami nebo hledáte jen auto pro rozvoz potomků, co víc byste do městské džungle mohli přát? Za ušetřené peníze si můžete dopřát třeba luxusní dovolenou.
Na co si dát u této ojetiny pozor
Jak už to u starších aut bývá, časem se může objevit koroze. Jako první se u Citigo začne objevovat kolem víčka palivové nádrže. Rezivět začnou časem i místa, která byla špatně opravená po bouračce - takovým autům se ale raději vyhýbejte, bude to znamenat spíše problém než užitek. Koroze se může objevit i v nechráněných podbězích. Nebylo by od věci u auta nechat hned po koupi provést antikorozní nástřik podvozku.
Také čtěte
Trvejte na servisní knize a pokud vám bude něco nejasného, nechte vůz prověřit podle VIN kódu. Jestliže v inzerátech uvidíte model s vyšším nájezdem je téměř jisté, že auto sloužilo otrocky pro nějakou restauraci či jinou rozvážkovou společnost. Zde si dejte velký pozor a nechte auto zkontrolovat zkušeným automechanikem. Řidiči těchto společnosti se příliš s auty nemazlí a často jim dávají zabrat. Výjimkou tak nejsou ani necitlivé rozjezdy a couvání. Ve většině případů má tendenci brzy odejít spojka - jako zákon schválnosti, jakmile si auto koupíte. Což může být už docela drahá sranda.
Při hledání ojetin se tak držte pravidla 40 až 110 tisíc najetých kilometrů. První majitel a serviska jsou už nutností a samozřejmostí, jestliže chcete mít dobře jezdící vůz a ne do něj jen sypat další peníze.
Po nákupu dodržujte pravidelnou výměnu oleje. Automechanici doporučují po osmi letech nebo případně každých 160 tisících kilometrů měnit preventivně rozvodový řemen a nejméně po 50 tisících kilometrech vyměnit zapalovací svíčky. Důležité je pečovat také o brzdy. Vpředu jsou kotoučové, které mohou trpět na korozi, vzadu bubnové.
Za půjčení vozu k otestování děkujeme společnosti AAA Auto.
Zdroj info: Autorský text, odborník automechanik.
Zdroj médií: Michaela Rubešová.
Zdroj médií: Michaela Rubešová.
Fotogalerie (37 fotek)
