Nabíjecí stanice pro elektromobily – kdy se dočkáme jednoduchého placení?

Nabíjet můžeme hned několika způsoby, které se liší rychlostí i náklady. Bohužel, poté, co to Lidl u svých obchodů zatrhl, už nelze nabíjet relativně rychle a přitom zdarma.

Nabíjecí stanice pro elektromobily

Krabice velikostí se blížící telefonní budce, která má obvykle displej a vyžaduje buď registraci přes mobilní aplikaci, nebo vlastnictví RFID čipu v kartě nebo žetonu. Tím se vlastně člověk prokáže a identifikuje, takže poskytovatel ví, kdo nabíjí. Základní rychlostí na těchto nabíječkách je 50 kW, což je dnes už považováno za pomalé nabíjení. Většina elektrických aut zvládá trojnásobek, čemuž vyšli poskytovatelé energie vstříc a začali stavět i 150, 250, ba dokonce i 350kW nabíjecí stanice. Pozor ale, nabíječka dá autu jen tolik o kolik si řekne. To znamená, že pokud bude mít třeba studený akumulátor, nemusí se nabíjení odehrávat ani těmi 30 kW. Stejně tak nabíjecí křivka klesne ke konci, zhruba kolem 80 % nabití akumulátoru.

Populární byly dříve nabíjecí stanice u obchodů Lidl, které umožňovaly nabíjení zdarma. Lidé toho ale zneužívali a nechávali tam elektromobily připojené dlouhé hodiny, takže to obchodní řetězec nakonec zatrhl. Ještě poznamenáme, že na těchto nabíjecích stanicích teče do auta vždy stejnosměrný proud.

Také čtěte

2 min. čtení

Olej v intercooleru – co je příčinou?

16. 4. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Jsou i nabíjecí stanice, které zvládají menší výkony, a to střídavým proudem. Auto si ho pak musí převést na proud stejnosměrný. Typický výkon těchto pomalejších nabíječek je 22 kW, nicméně rozhodující je, jaký výkon zvládne palubní nabíječka daného vozu. Její výkon je většinou 11 nebo 22 kW, někdy i méně, třeba 7,2 kW. 

Domácí nabíjení elektromobilu

Každý elektrický vůz jde samozřejmě nabíjet i z klasické zásuvky na 230 V. Je to sice pomalé (nejvyšší výkon, jaký zásuvky zvládne, je 3,68 kW), ale když dáte auto na nabíječku pokaždé, když dojedete domů, dá se takto bez problémů fungovat.

Další variantou jsou wallboxy. To už je dražší řešení vyžadující třífázovou pětikolíkovou zásuvku, ale v závislosti na jističi umí wallbox poskytnout solidní nabíjecí výkon. 16A jistič umí 11 kW, 32A zvládne i 22 kW. Elektromobil se tak bez problémů dobije za jednu noc, a to i třeba Tesla Model X se 100 kWh akumulátorem.

Také čtěte

3 min. čtení

Jaké je aktuální složení povinné výbavy v Rakousku?

21. 4. 2024 Vendula Flassig Vrablová Tipy a rady

Jednotné nabíjení? V nedohlednu

V rámci Evropy operuje hned několik velkých sítí nabíjecích stanic, přičemž tou nejrozšířenější je Ionity. Jednotlivé země pak jsou více či méně saturovány službami nabíjení typicky od tamních poskytovatelů elektrické energie. U nás vede ČEZ, E.ON a Pražská energetika. Problém je, že jednotlivé sítě nejsou mezi sebou moc kompatibilní a každá vyžaduje odlišnou registraci a způsob platby. Ne vždy je registrace nutná, ale pak musíte počítat s dost přepálenými cenami. Je tedy dobré si vybrat jednoho, u kterého se člověk zaregistruje a dostane se tak na nejvýhodnější ceny.

Nějakého jednotného systému, kdy prostě připojíme konektor, následně přiložíme platební kartu a nabíjíme, se zatím asi jen tak nedočkáme. Poskytovatelům nabíjení vyhovuje víc, když mají lidé čipy nebo nabíjecí karty, které fungují jen v jedné nebo dvou sítích (viz. „roaming“ mezi E.ON a ČEZ). Své nabíjecí stanice má i Tesla, ale to je taková síť sama pro sebe, určitě se na ni v nějakém budoucím článku zaměříme.

Dalším zásadním faktorem je spolehlivost nabíječek. Nestává se to vždy, ale stává se to častěji, než by nám bylo milé. Prostě při testu elektromobilu se setkáváme i s někdy nevysvětlitelnými záhadami. Někdy stojan odmítne zahájit nabíjení, jindy superrychlá nabíjecí stanice ze záhadného důvodu dobíjí namísto 150 kW jenom 60 kW a podobně. Jasně, obvykle postačí nabíjení ukončit, konektor odpojit a začít znovu, jenže to je docela otrava. A ano, neodpustím si rýpanec – kolikrát se vám stalo na čerpací stanici, že byste zasunuli pistoli do hrdla nádrže a stojan nefungoval?