PRÁCE 🧰

Jak levný je skutečně provoz elektromobilu?

2. 10. 2022 3 min. čtení diskuze (31) Tipy a rady Elektromobilita Rádce motoristy Vše o elektromobilitě Vše o elektromobilech Servis a provoz elektroauta

Jedním z hlavních argumentů při prosazování elektromobility (krom obligátní ekologie) je velmi levný provoz. Podíváme se na to, jestli je to pravda a porovnáme to s provozem klasického spalováku.

Provoz elektromobilu vs. provoz spalováku

Články na téma provoz elektrického auta:

  1. Náklady na provoz elektromobilu
  2. Kolik stojí servis elektroaut?
  3. Provoz elektromobilu vs. provoz spalováku - právě čtete
  4. Je provoz elektromobilu skutečně levnější?
  5. Hertz se zbavuje Tesel. Provoz je příliš drahý

Pokud pomineme vše ostatní, tak není až tak složité spočítat samotné náklady na cestování elektromobilem oproti konvenčním autům. Proto si prvně spočítáme, na kolik vyjde 100 kilometrů s běžným spalovákem. Vezmeme si běžný benzínový motor se spotřebou 6 litrů na sto, což je dnes poměrně reálná hodnota. Budeme vycházet z aktuálních cen, což je zhruba 38 korun za litr paliva.

Spalovák

Jednoduchým výpočtem dojdeme k nákladům 228 korun na sto kilometrů jen za palivo. To je 2,28 koruny na kilometr.

  • 6 x 38 = 228

Elektromobil

Vedle toho postavíme elektromobil, který budeme nabíjet doma. Reálná spotřeba elektromobilu je většinou někde mezi 18-25 kWh na sto kilometrů. Reálně se dá u těch menších udržet někde kolem 22 kWh. Pokud budeme platit za jednu kilowatthodinu 5 korun, budou náklady na sto kilometrů 110 korun. Kilometr jsme tedy ujeli za 1,1 koruny.

  • 5 x 22 = 110

Se spešl tarifem

V případě tarifu pro domácnost se mohou majitelé elektrických aut dostat na částku 1,45 až 1,6 koruny za kilowatthodinu. Při takové ceně nám náklady opět klesají, a to až na neskutečných 35,2 korun na 100 kilometrů. Jeden kilometr tak vyjde na 0,35 koruny.

  • 1,6 x 22 = 35,2

Pořizovací cena je brutální

Pokud tedy postavíme vůz se spalovacím motorem proti elektromobilu, jsou náklady na samotné jezdění na straně auta na baterky. Do hry ale vstupuje další proměnná - pořizovací cena. Předpokládejme, že budeme vybírat menší auto do města, kde dává elektro největší smysl. Výborně nám k tou poslouží Peugeot se svou "dvěstěosmou". Cena vozu s automatickou klimatizací ve výbavě Allure je 411 000 korun. A teď elektřina! Peugeot e-208 začíná na 810 000 korunách. Částka za elektromobil je tak téměř dvojnásobná.

Peugeot e-208

Kdy se vrátí vyšší cena za auto?

Porovnejme tedy, kdy se investice do bateriového auta vrátí. Od ceny e-208 odečteme cenu spalováku a máme rozdíl 399 000 korun. To je to, co jsme si připlatili za to, že budeme jezdit levněji. Nyní se tedy podívejme, kolik kilometrů musíme ujet, abychom skutečně ušetřili. Rozdíl mezi náklady na 100 kilometrů je 192,8 korun. Vycházíme z hodnot, které jsme spočítali výše (228 - 35,2).

Vydělíme-li 399 000 korun oním rozdílem a to vynásobíme stem, měli bychom se dobrat k nájezdu, při kterém se náklady srovnají.

  • 399 000 : 192,8 = 2069,50
  • 2069,50 x 100 = 206 950

Vyšlo nám tedy číslo 206 950 kilometrů. Jakýkoliv další kilometr navíc už spoříme nemalou částku. Jenže až po více než čtvrt milionu kilometrů! Zde je na zvážení, jestli se to skutečně vyplatí a jak dlouho potrvá, než těch 206 tisíc auto skutečně ujede.

Není to tak jednoduché

Problematika samozřejmě není tak jednoduchá, jak ji zde podáváme. Ve prospěch elektromobilu hrají další náklady jako třeba výměny oleje, případně poruchy dnes dost komplikovaných motorů a jejich řešení. Proti elektromobilům zase jde degenerace baterie a její vysoká cena, lehce vyšší spotřeba pneumatik a pak taky fakt, že ne vždy se nutně musí nabíjet z domácí zásuvky.

Vážení čtenáři, pokud máte o další podobně tematicky zaměřené články zájem, dejte nám vědět v komentářích! Rádi se budeme elektromobilitě věnovat co možná nejobjektivněji, nestranně a pohledem bez ideologického zkreslení.

Zdroj médií: Redakce.
Olda, 10. 3. 2024 23:20
Nojo, ale šlo uvažovat do budoucna! Přece se zmiňují pravidelné výměny olejů v motoru atd. To je predikce do budoucna, protože se to nemění každý měsíc, ale u většiny běžných řidičů za dva roky ( podle životnosti oleje ) nebo po ujetí určitého počtu km. Pokud někdo má auto jako nutnost cestování do práce do 20km a nikam jinak moc nejezdí, pouze na nákup, za doktorem a občas na návštěvu! Tak za rok najede 5 - 6 tisíc km, možná 7000, ale to stále vyjde na životnost oleje na 2roky. Ale pokud budou všichni mít hypoteticky EV ( což jsem věděl, že mít nebudou https://medium.seznam.cz/diskuze/milan-smutny-zazvonil-zvonec-a-pohadkam-o-ciste-elektromobilite-v-eu-je-konec-50719 ), tak otázka zdanění je zcela jasná! A měla se do budoucnosti řešit!
Olda, 10. 3. 2024 11:02
Máte tam mnoho chyb, některé zmiňují jiní. Některé ne! Ale já vyberu jen jednu! V krátkosti: V predikci nákladů provozu neuvádíte, to, že PHM jsou zatíženy spotř. daní přes 50%! Ta u el. není! Pokud ale nebude žádný spalovák, pak stát uvalí daň (musí si přijít na své prachy ) na el. vozy jako na Islandu - řidič musí 2X do roka hlásit ujeté kilometry a doplatit daň. Nebo to tady bude jako obvykle, že se zvýší daň všem, tedy se budou chudší obyvatelé skládat na provoz hraček pro bohaté?
Olda, 10. 3. 2024 16:18
Musím opravit není to na Islandu, ake je to vIrsku.
Jakub Mokříš, 10. 3. 2024 18:43
Já se omlouvám, ale vycházel jsem z nákladů pro uživatele.
Pavel Záruba, 10. 6. 2021 21:44
A to, že bere mnohem víc pneu se nepočítá.
Viz zkušenosti z elektronizozemí.
Jiří Myška, 3. 6. 2021 9:31
Jak levný je skutečně provoz elektromobilu.
Dovolte, abych se připojil do Vaší diskuse z trochu jiné strany. Otázka elektromobilů mě zajímá spíše z hlediska zatížení naší zdrojové a rozvodné soustavy. Proto nebudu uvažovat o provozních nákladech vlastního elektromobilu, ale o nutných příkonech pro nabíjení elektromobilů v provozu. Konečné náklady se pak projeví v nutnosti investovat do zdrojové a rozvodné sítě. Zatím jsem nikde neobjevil článek s podobným typem úvahy.
Uvažuji o spotřebách energií uvedených ve Vašem článku.
Uvádíte, že spotřeba energie elektromobilu je v rozmezí 18–25 kWh. Přispěvatel p. Matušek uvádí spotřebu 11-13 kWh. Vezmu-li rozmezí 11 – 25 kWh, stanovuji průměr spotřeby energie na 18 kWh. Vím jak je průměrná hodnota ošidná. Ale pro odhad z něčeho vyjít musím. Nemám jiné podklady, například rozložení spotřeby v portfoliu a množství elektromobilů, aby se průměr dal stanovit přesněji.
Dále předpokládám, že chci, aby nabíjecí čas nebyl delší než 15 minut, čtvrt hodiny. To znamená, že pro nabíjení jednoho elektromobilu je nutný výkon nabíječky 18 kWh/0,25 h = 72 kW. Jen pro přiblížení, v síti 230 VAC to znamená proud na jedné přípojce cca 72000 W/230 VAC= 313 A. Dovedete si představit jaká v tomto případě bude platba za instalovaný jistič?
Nedávno jsem zaznamenal, myslím, že to bylo v době, kdy se psalo o tom, že v Rakousku hrozil „blackout“, že naše rozvodná sítˇ byla zatížena výkonem cca 12500 MW. Pomáhali jsme totiž Rakousku s udržením stability sítě. Beru to jako hodnotu maximální dovolené zátěže naší rozvodné sítě.
Vyjdu-li z tohoto údaje jako o maximálním možném výkonu rozvodné sítě, bylo by ve stejném okamžiku možné nabíjet 12500000 kW/72 kW/elmobil = 173611 elektromobilů. A to by pro ostatní sektory nezbyl ani Watt výkonu. Za 24 hodin, je možné nabíjet 24 x 4 skupiny elmobil/hod = 96 skupin elektromobilů, tj. 173611 x 96 = cca 16667000 elektromobilů. Uvážím-li, že auta se budou nabíjet v noci tj. od 22:00 do 05:00, t.zn. 7 hodin, nabiju 7 hod x 4 skupiny elmobil/hod = 28 skupin elektromobilů, tj. celkem 173611 x 29 = 4861108 elektromobilů.
V naší republice jezdí cca 6 milionů automobilů. Předpokládám, že všechna spalovací auta budou nahrazena elektromobily. Pokud by se elektromobily nabíjely pouze v noci, se současným maximálním výkonem zdrojové a rozvodné soustavy všechny elektromobily nenabiju. A to nezbyde ani Watt pro ostatní sektory. Co na to nemocnice, doprava atd.
Znamená to tedy, že v naší republice musíme dále postavit nejen náhradu dosluhujících bloků JE ale ještě navíc, odhaduji tak 6500 MW zdrojů. Jsem přesvědčen, že solární panely, větrné elektrárny a úspory to nevyřeší. A ani neuvažuji o nutnosti udržet stabilitu frekvence a napětí sítě dle platných požadavků.
Jakub Mokříš, 3. 6. 2021 9:54
Děkuji za obsáhlý komentář pane Myško! Cením Vaše výpočty a celkově snahu o nějakou argumentaci, kterou beze zbytku uznávám jako realistickou. Přechod na elektromobilitu se odehraje velmi, velmi pozvolna, protože přijetí těchto vozů je zatím dost vlažné. Současně s tím bude šance i řešit nějak vyšší energetické nároky soustavy, což taky nějaký čas zabere. Jako člověk vzdělaný v energetice chápu, že jaderná elektrárna se nepostaví ze dne na den (většinou to trvá minimálně zhruba dekádu) a bude tedy nutné to řešit nějak jinak. Zelená lobby hodně vsází na Vámi zmiňované panely a větrníky, což je bohužel zdroj, kde se dá predikovat nějaký výkon v řádu hodin až dní. Pokud ale přijdeme na to, že to nebude stačit (třeba za bezvětří a zatažené oblohy), tak to je asi tak všechno, co s tím uděláme. Předpovídám Evropě do budoucna nepříliš světlou budoucnost a dnešní stabilita sítě vezme pravděpodobně ještě v této dekádě za své. Předpokládám tedy, že dojde na výpadky, ukáže se, že obnovitelné zdroje nám úplně nestačí a kvapem začneme budovat nové reaktory. Na úrovni jednotlivých odběratelů vidím řešení v alespoň částečně energetické soběstačnosti, osobně to budu řešit pořízením benzínového generátoru.
Jiří Matušek, 3. 5. 2021 12:04
Elektromobilům se aktivně věnuji, protože jsem prodejce vozů Renault. Sám se Zoe jak první i druhé generace mám něco najeto. Aktuálně máme doma Zoe, které má najeto cca 8500km (od srpna 2020). Spotřeba se drží většinou 11 - 13kW při verzi 135k. Oproti spalovacímu vozu je cena vyšší, ale s provozem se výrazně šetří. Dokonce se dá i u různých obchodů nabíjet zdarma.

Baterii, to slyším pořád jak je strašákem, ale není to tak. Renault prodává elektromobily někdy od roku 2010 a má s tím bohaté zkušenosti. Všechny EV vozy jsou online napojené na systémy automobilky a značka má dobrý přehled o životnosti baterie. Dá se říct, že baterie ztrácí na kapacitě přibližně 1% ročně. Nehledě na to, že Renault umí baterii při likvidaci z 98% recyklovat.

Podobné články