Dekabonizace Nissanu Qashqai byla v podstatě poslední levná možnost. Autu svítila kontrolka motoru a DPF filtr byl patrně zanesený, protože regenerace už se ani nespustila a bylo potřeba ji vyvolat nuceně.
Dekarbonizace Nissanu Qashqai pomohla DPF i výkonu
Články na téma příklady dekarbonizace vodíkem:
- Dekarbonizace Nissanu Qashqai pomohla DPF i výkonu - právě čtete
- Dekarbonizace Škoda Fabia 1.9 TDI – problém s emisemi vyřešen
- Dekarbonizace vodíkem Škoda Octavia 1.6 MPI
Do města raději benzín
Vůz je v podstatě tak trochu nechtěným příkladem špatného motoru do špatného prostředí. 1.5 dCi plnící v této generaci (rok výroby auta je 2012) emisní normu Euro 5 je již několikátou evolucí dieselové patnáctistovky. Slabší verze s výkonem 55 kW nebo 66 kW měly vstřikovače common rail od Delphi, ty byly odolnější, Qashqai byl však osazen variantou s výkonem 81 kW, která má vstřikovače Siemens. Mají tendence občas selhávat, zejména při používání nekvalitního paliva. Vstřikovač začne nejprve propouštět trochu nafty, na jeho konci se z ní po vypnutí motoru utvoří malá kapička, která ne zcela dokonale shoří při dalším nastartování. To je pro vstřik začátek konce, nicméně i to umí dekarbonizace vodíkem vyřešit.
Druhé riziko je DPF filtr. Zde je jeho čištění řešeno pátým vstřikovačem do výfukového potrubí, což je ta lepší varianta, při které nedochází k ředění oleje palivem, jako se to děje v případě dovstřiku při výfukovém cyklu. Regenerace DPF však řídící jednotka spouští především při jízdě ustáleným tempem, to znamená obvykle na dálnici. Jak už jsme napsali v úvodu – auto bylo provozováno především ve městě, což samo o sobě zadělává na problém.
Problém s regenerací DPF
Stalo se co muselo a v 77 tisících se nissan rozhodl stávkovat. Patrně vlivem několika nedokončených regenerací DPF se rozsvítila kontrolka na palubní desce, která signalizovala, že něco není úplně oukej. Majitel správně vytušil, že se mu vrátily ty desítky tisíc kilometrů naježděných s dieselem od semaforu k semaforu a zamířil na dekarbonizaci vodíkem.
Dekarbonizace proběhla, po ní bylo ještě přes diagnostiku vyvoláno vyčištění DPF. Dle slov majitele vůz docela ožil a jezdil dynamičtěji, motor se zklidnil. Domluvena byla další dekarbonizace jako prevence, a to ideálně za deset tisíc kilometrů.
Měření výkonu a vliv dekarbonizace
Jak bylo naplánováno, tak se stalo a v 88 tisících vůz zamířil na další dekarbonizaci. Před ní se ale majitel rozhodl zajet na změření výkonu na válcové brzdě a to samé opakovat po dekarbonizaci.
Měření došlo k rozdílu průběhu křivek, který lehce předčil očekávání. Vidět je to zejména na průběhu krouticího momentu, došlo ke zvýšení o zhruba 15 Nm ve 2 200 otáčkách. Podobně je na tom i výkon, kde je rovněž znatelný nárůst. Zajímavé jsou okolnosti měření! Probíhalo v červnu a to první dopoledne, kdy ještě nebyl vzduch tak ohřátý. Druhé měření se uskutečnilo odpoledne, kdy byla teplota vzduchu 29 stupňů, což znamená lehkou nevýhodu a výkon i krouticí moment by měly být o něco nižší. I přesto je nárůst znatelný, pokud by byly teploty stejné, byl by rozdíl ještě větší.
K čemu tedy při dekarbonizaci došlo? Jednak byl asi zprůchodněn DPF filtr, ale patrně částečně i turbodmychadlo, respektive jeho sací a regulační část a dost možná se zlepšila i kondice vstřikovačů.
Příště raději hybrid
Majitel se auta, u kterého zná celou jeho historii, nechce vzdát. Naftový motor, nevhodný do městského provozu se tedy rozhodl raději jednou za čas „vyléčit“ dekarbonizací. Zde je nutné upozornit, že ta sice má jistý efekt, nicméně není všespásná. Z dlouhodobého hlediska by skutečně bylo lepší vyměnit Nissan Qashqai za něco, co je do provozu na krátkých trasách stavěné, ideálně by se jednalo o hybrid, případně vůz s nepřímovstřikovým benzínovým motorem. Dekarbonizací lze konec životnosti vstřikovačů, případně DPF oddálit, nelze tomu však zabránit.
Zdroj info: carboncleaner.
Zdroj médií: carboncleaner.
Zdroj médií: carboncleaner.
