V kruzích majitelů sportovních vozů a zejména úpravců aut se lze často setkat s pojmem intercooler neboli mezichladič stlačeného vzduchu. Co to je, k čemu to slouží a jak to funguje?
Co je to intercooler - mezichladič stlačeného vzduchu
Články na téma intercooler:
- Jak vyčistit intercooler
- Co je intercooler aneb mezichladič stlačeného vzduchu - právě čtete
- Olej v intercooleru – co je příčinou?
Primární důvod, proč se do některých vozů dává intercooler, je zvýšení celkového výkonu vozu. Montuje se na vozy, které disponují přeplňováním, a to jak turbem, tak kompresorem.
Přeplňování motoru
Přeplňované motory dostávají směs paliva a vzduchu stlačenou právě buď turbem nebo kompresorem. Jednak to přinese rychlejší plnění motoru, ale hlavně se tak směsi dostane do válce více, jejím shořením se uvolní více energie, která působí na píst a ten pak tuto energii přenáší na klikovou hřídel.
Vyšší tlak = vyšší teplota
Problém stlačení prakticky jakéhokoliv plynu je v tom, že s tlakem roste i teplota. Přeplňovaný motor tedy dostává směsi sice více, ale o to teplejší. A zde právě vstupuje do hry mezichladič stlačeného vzduchu. Ten má jeden jediný úkol - ochladit tento stlačený vzduch tak, aby do válce vstupoval co nejstudenější.
Možná si teď říkáte, proč sakra potřebujeme dostat do motoru vzduch co nejstudenější? Důvodů je hned několik. Tím prvním je chlazení. Čím studenější vzduch motor nasává, tím lépe, protože se tím zároveň i ochlazuje. Intercooler ale montujeme hlavně z toho důvodu, že chladnější vzduch má vyšší obsah kyslíku, což prospívá spalování. Zvyšuje se účinnost motoru a snížením teploty cyklu se i předchází nežádoucímu samovznícení, které hrozí při vysokých otáčkách.
Pod kapotou i za nárazníkem
Mezichladič stlačeného vzduchu tedy zjednodušeně chladí to, co vystupuje z turba nebo kompresoru a míří do motoru. Intercooler je nejčastěji vzduchový a typické umístění je pod nasávacím otvorem kapoty, kde ho má třeba Subaru Impreza WRX STI. Jak se možná dovtípíte, tak funguje nejlépe, když auto jede hodně rychle, protože tím roste i množství vzduchu, které do nasávacího otvoru vstupuje a odebírá teplo intercooleru umístěnoho hned za ním. Další možností je chlazení vodou. To je dražší varianta, ale funguje lépe v nízkých rychlostech.
Ještě se vrátíme k možnostem umístění mezichladiče. Pokud je doděláván dodatečně, často se dává hned za nárazník, který se obvykle upravuje, aby se k intercooleru dostalo více vzduchu (kus nárazníku se prostě vyřízne). Takto exponované místo má obvykle jednoduchý důvod: v případě, že vůz intercooler neměl a je doděláván dodatečně, jednoduše už se pod kapotu nevešel a bylo nutné ho namontovat jinam, nejlíp tam, kde bude vystaven proudění okolního vzduchu. Nárazník je pro toto ideální.
On to vlastně ani intercooler není
Na závěr ještě vyvrátíme jeden omyl. Intercooler jako takový dnešní auta vlastně nemají. Název pochází z leteckého průmyslu, kde se u druhoválečných stíhacích letounů začalo používat přeplňování. Nešlo ani tak o vyšší výkon, jako spíš o nedostatek kyslíku ve velkých výškách, kde je řídký vzduch, což snižovalo výkon spalovacích motorů. Z toho důvodu se začaly letecké motory konstruovat většinou s vícestupňovým přeplňováním kompresory (pro letecké motory je kompresor obecně vhodnější než turbo). V praxi to vypadalo tak, že byly dva i více kompresorů za sebou, aby se docílilo stlačení řídkého vzduchu a tím většího obsahu kyslíku v něm. Jenže když se takhle několikrát za sebou vzduch stlačí, tak je ho teplota rozhodně není optimální. Proto se mezi kompresory začal montovat právě mezichladič stlačeného vzduchu, a začalo se mu tak říkat proto, že byl mezi kompresory (MEZIchladič/INTERcooler). To co dnes používá automobilový průmysl tak úplně mezichladič vlastně ani není, ačkoliv tak tomu říkáme.
Zdroj médií: Flickr.
